Zeď, po které se chodí

Hradby jsou široké tak, aby se na nich minuli dva lidé. Z ochozu je vidět řeka, železniční most a střechy Podolí. Cihla pod podrážkou je nerovná, na některých místech vyspravená novější, světlejší.

Dole pod zdí je skála. Mezi cihlou a skálou rostou keře, které na podzim zčervenají dřív než stromy ve dvoře. Z ochozu je slyšet vlak, z brány už ne.

Cihelná barva

Zeď není jednolitá. Starší pásy jsou do fialova, novější do oranžova. Déšť je srovná až po letech. U brány je zeď nejsilnější, protože nese klenbu.