Průchod, ne pohlednice

Branou se vchází z města na skálu. Cihla je tmavá, spáry hluboké a klenba nízká natolik, že vysoký člověk sleduje vrchol oblouku. Za prahem se dvůr otevře naráz: tráva, stromy a věže baziliky.

Vyšehrad stojí nad Vltavou jižně od středu města. Cesta sem nestoupá jako na Hrad, spíš se zvedne jedním kolenem ulice a pak už je rovina hradeb.

Co je za prahem

Vlevo hradba, vpravo hřbitov, rovně bazilika. Brána sama je jen tloušťka zdi. Zajímavé je, jak rychle ztichne ulice, sotva klenba skončí.